Klasifikace FCI:

Skupina 5 (špicovití), podkupina 5 (japonští špicové). 

Celkový vzhled: Vyvážené proporčně malé plemeno, velmi svalnaté a dobré kostry. Pevná konstituce. Pohyb živý, volný a líbivý.

Důležité proprce: Poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10:11

Hlava: Lebka široká , líce dobře vyvinuté, výrazný stop s lehce naznačenou čelní rýhou. Hřbet nosu je přímý, nosní houba černě zbarvená je žádoucí. Čenich poměrně silný, je zvolna se zužující. Pysky pevné, přilehlé, silný chrup, nůžkový skus.

Oči: Poměrně malé trojúhelníkové, tmavě hnědé barvy, vnější oční koutek lehce zdvižený (oko šikmo položené).

Uši: Poměrně malé, trojúhelníkové , vztyčené, lehce kupředu naklopené.

Krk: Silný , svalnatý, dobře proporční k hlavě a tělu.

Trup: Hřbet rovný a silný, bedra široká a svalnatá. Hrudník, žebra dobře klenutá. Břicho vtažené.

Ocas: Vysoko nasazený, silný zcela stočený nebo srpovitě zahnutý, dolů natažený dosahuje špičkou téměř k hlezdům.

Hrudní končetiny: Lopatka mírně šikmá, lokty těsně u těla, při pohledu zpředu rovné.

Pánevní končetiny : Stehno dlouhé, lýtko krátké, ale dobře vyvinuté, hlezno silné a velmi pevné.

Tlapky: Prsty sevřené a dobře klenuté, polštářky pevné a pružné, drápy tvrdé. Předností jsou tmavé drápy.

Pohyb: Plynulý a živý

Osrstění: Kvalita srst- krycí srst je tvrdá a rovná, podsada jemná a hustá. Na ocase je srst mírně delší a odstávající.

Barva srsti:

Červená, černá se žlutými znaky, sezamová, černá sezamová, červená sezamová. (Sezamová-směz bílé a černé srsti).

Červená sezamová-- základní barva červená smíšená s černou srstí. Všechna zabarvení musí vykazovat urajiro (Urajiro-světlejší srst na čenichu, lících, hrdle , hrudi, břiše, spodní straně ocasu a spodku končetin).

Velikost:

U psa 40cm, u feny 37cm v kohoutku. Tolerance plus-minus 1,5cm.

 

 

 

Shiba je pravděpodobně nejstarší ze šesti příbuzných původních japonských plemen Nippon-Inu, z nichž je Akita největší a Shiba nejmenší.

Název Shiba znamená ,, les plný křoví '' , jméno Shiba-inu by pak volně přeloženo znamenalo ,,pes z křovinatého lesa''.

Existuje několik teorií o tom, proč bylo toto malé plemeno takto nazváno. Jedna říká, že shiba byla původně užívána k lovu v hustých lesích a křovinách.

Jiná se domnívá, že je to proto, že křoví má stejnou hnědozlatou barvu jako srst shib. 

Přesto ,že je shiba malá,nebyla používána pouze na lov drobné zvěře a ptáků. Její nesmírná statečnost, bystrost a pohyblivost se uplatnila i při lovu velkých zvířat, jako byli jeleni, medvědi a divoká prasata.

Japonský venkov byl místem, kde shiba vznikla a byla nejvíce  chována a stále je největším rezervoárem plemene. Dodnes zde shiba plní úlohu nepostradatelného pomocníka při lovu.

I shiba držená v mimojaponské domácnosti si ponechává mnoho ze svých přirozených vlastností. Je skromná a nepotřebuje mnoho potravy. Miluje teplo a pohodlí domova, ale stejně tak klidně dokáže žít celoročně venku v kotci.

Je velmi čistotná a pořádná - neničí věci okolo sebe a pokud má alespoň dvakrát denně možnost své obydlí opustit, nikdy ho neznečistí.

Takto čistotná se snaží být již dvou až třítýdenní štěňata, která se pokouší odkutálet ze svého doupětě a svou potřebu vykonat mimo něj.

Povaha Shiby je velmi svérázná. Je inteligentní, živá , pohyblivá a činorodá. Svého pána miluje, ale neustále mu dává najevo, že ho tak dalece ke svému životu nepotřebuje. Velmi rychle pochopí co se od ní chce, ale když se žádaná věc příliš odlišuje od toho, co chce ona sama, udělá vše proto, aby dosáhla svého a pánův příkaz nesplnila.

Má obrovskou škálu zvukových projevů od knučení přes různé skřeky a skřípání k charakteristickému kvákání a vřískání. Umí vyvinout moho grimas pro každou příležitost má připravený jiný škleb. Přitom se většinou svalí na zádá, vrtí se a kroutí jako cirkusový klaun.

Povaha shiby je smíšeninou povah špice, teriéra a kočky.

Kdyby shiba směla vyslovit jedno jediné slovo, znělo by nepochybně "MOJE"
-  moje jídlo, moje hračky, můj dům, můj člověk – můj svět. 

 

Ing. Hana Petrusová - poradce chobu Shib v Čr